Pravidla pro rozlišování duchů II.

Pravidla pro rozlišování duchů II.

Pravidla pro přesnější rozlišování duchů:

dalších 8 pravidel,

která se hodí spíše pro 2. týden Duchovních cvičení

1. pravidlo: Je vlastní Bohu a jeho andělům, dávat v jejich hnutích pravé potěšení a duchovní radost a odstraňovat veškerý smutek a zmatek, který zapříčiňuje nepřítel. A jemu je vlastní, bojovat proti tomuto potěšení a duchovní útěše tím, že používá zdánlivých důvodů, zchytralostí a stálých klamných závěrů.

2. pravidlo: Jedině Bůh, náš Pán, může dát duši útěchu bez předcházející příčiny. Neboť je vlastní Stvořiteli vcházet do ní, vycházet z ní a působit v ní hnutí tak, že ji zcela přitahuje k lásce své božské Velebnosti. Říkám „bez příčiny“: bez jakéhokoliv předcházejícího smyslového nebo rozumového poznání nějakého předmětu, skrze který by tako útěcha přišla prostřednictvím vlastních úkonů rozumu a vůle.

3. pravidlo: S příčinou může duši utěšit jak dobrý, tak zlý anděl, avšak k opačným cílům:

- dobrý anděl k prospěchu duše, aby rostla a postupovala od dobrého k lepšímu;

- a zlý anděl k opaku, a dále, aby ji svedl k svému podlému úmyslu a zlobě.

4. pravidlo: Je vlastní zlému andělovi, který se proměňuje v anděla světla, začít u zbožné duše po jejím a skončit po svém; přinášet totiž dobré a svaté myšlenky, jak to odpovídá této spravedlivé duši; a potom se ponenáhlu snaží o to, aby skončil u sebe tak, že zatáhne duši do svých skrytých klamů a zpustlých záměrů.

5. pravidlo: Musíme dávat velmi pozor na průběh myšlenek. A je-li začátek, prostředek a konec zcela dobrý, klonící se ke všemu dobrému, pak je to znamením dobrého anděla. Když však někdo v průběhu svých myšlenek skončí u nějaké špatné nebo rozptylující věci nebo u něčeho méně dobrého, než co si duše předtím předsevzala vykonat, nebo když to duši oslabuje a znepokojuje tím, že jí to odnímá mír, klid a pokoj, který předtím měla, tak je to zřejmým znamením, že to pochází od zlého ducha, nepřítele našeho prospěchu a věčné spásy.

6. pravidlo: Když člověk zpozoroval a poznal nepřítele lidské přirozenosti podle jeho hadího ocasu a špatného konce, ke kterému přivádí, tak je pro toho, kdo byl od něho pokoušen, prospěšné, hned se podívat na průběh dobrých myšlenek, které mu vnukl, a to až na jejich začátek a jak se ponenáhlu snažil připravit ho o dobromyslnost a duchovní radost, v které se nacházel, aby ho konečně strhl k svému bezbožnému záměru. Takto se má na základě této poznané a uznané zkušenosti v budoucnosti vyvarovat jeho obvyklých klamů.

7. pravidlo: U těch, kteří postupují od dobrého k lepšímu, dotýká se dobrý anděl duše jemně, zlehka a mírně jako kapka vody, která proniká do houby; a zlý se jí dotýká prudce, hlučně a neklidně, jako když padne kapka vody na kámen. A opačným způsobem se dotýkají výše jmenovaní duchové těch, kteří postupují od špatného k horšímu. Příčinou toho je, že naladění duše vůči jmenovaným andělům je buďto rozdílného, nebo stejného druhu. Neboť je-li rozdílné, tak vstupují hlučně a s vnímatelnými pocity. A když je stejného druhu, vstupují tiše, jako do vlastního domu otevřenými dveřmi.

8. pravidlo: Je-li útěcha bez příčiny, není v ní sice žádného klamu, neboť, jak bylo řečeno, pochází od samého Boha, našeho Pána. Přesto si však musí duchovní osoba, které Bůh tuto útěchu dává, povšimnout s velkou bdělostí a pozorností a rozlišit vlastní dobu této skutečné útěchy od následující doby, v níž je ještě duše planoucí a oblažená přízní a pozůstatky minulé útěchy. Neboť duše si často vytváří v této druhé době svým vlastním přemítáním o vztazích a důsledcích z pojmů a úsudků nebo pod vlivem dobrého nebo zlého ducha různá předsevzetí a názory, které nejsou bezprostředně dány Bohem, naším Pánem. A proto je nutné je velmi dobře prozkoumat, dříve než se jim věnuje plná důvěra nebo než se začnou uskutečňovat.

Duchovní cvičení, 328-336

zdroj: Sv. Ignác z Loyoly, Souborné dílo. Duchovní cvičení, Refugium, Olomouc 2005, s. 93-94. http://www.refugium.cz/?id=kniha&vyber=150